HISTORIE SBORU
1861 - 1914
V polovině minulého století začalo v Čechách znovu ožívat národní uvědomění, po Bílé Hoře germanizací krutě potlačované. K jeho rozkvětu však bylo třeba podchycovat a soustřeďovat občanstvo. Vyvstala potřeba ustavení takového střediska, které by svým zaměřením povzbuzovalo a šířilo národní uvědomění. A tímto střediskem se v Klatovech stal v roce 1861 zpěvácký spolek Šumavan.
Vznikl z podnětu již dříve existujícího pěveckého kvarteta učitele Karla Stulíka, ředitele kůru Mansveta Kličky (později vystřídaný ing. Petrem Jirgesem), kapelníka husarské hudby Františka Klímy a učitele Antonína Fafla. Stanovy nového spolku schválilo místodržitelsví definitivně 1. října 1861.
Největší zásluhy o rychlý vzestup sboru měl jeho první sbormistr ing. Petr Jirges a neúnavný jednatel Alois Vojtěch Šmilovský. Už za čtyři měsíce od založení vystoupil Šumavan na veřejnosti koncertem 25. ledna 1862. Cílevědomá činnost výboru spolku podněcovala členstvo k stále dokonalejším výkonům. Šumavan pořádal nejen každoroční samostatné koncerty, ale také akademie, které byly svým programem přístupné širokým vrstvám.
Šumavan vznikl jako mužský sbor a až v roce 1871 byly přepracovány stanovy, aby mohly být do sboru přijímány i ženy. Spolek byl v nejlepším rozkvětu a "věno" vložené ženami jej vyzvedlo ještě výš. Sbor řídil v tomto období Mansvet Klička.
Od roku 1876 činnost spolku klesá. Hlavní příčinou byly špatné hospodářské poměry a politické sváry, jejichž vinou se společnost začala tříštit. Rozkol prohloubily boje o klatovskou radnici. Tím vším pochopitelně trpěl také Šumavan. Jen v roce 1889 se probudil z dřímoty a po jediném koncertu opět upadl v letargii. Teprve v roce 1896 spolek znovu ožívá a obnovuje všechny druhy zábav dříve pořádaných.
1914 - 1945
Osudné výstřely Sarajevu byly signálem k rozpoutání první světové války a ve válce "múzy mlčí". Naplno obnovil sbor činnost ihned po válce, první samostatný koncert uspořádal 6. června 1919.
Konec války dává oprávněné naděje na budoucí léta plodné tvůrčí činnosti. Hned v počátku je však ochlazuje odchod mužské části Šumavanu do nově vytvořeného sboru Sokola. Díky vynikajícím sbormistrům, zejména Janu Janákovi, se však daří všechna úskalí překonávat a oba sbory se často setkávají při vystoupeních.
Po dvaceti letech mírového života přichází nová válka s krutostí nacistického režimu. Bylo nutné za všech okolností udržet si vědomí příslušnosti k národu. Šumavan v této době svým zpěvem vléval naději a sílu k vytrvání. Po celou dobu od března 1939 do května 1945 opět spojený smíšený sbor pravidelně zkoušel a vystupoval.
1945 - 1977
V nově nabyté svobodě se od Šumavanu opět osvobodila i mužská část a přešla do Sokola. Přesto sbor rozvinul pod vedením nového sbormistra Jiřího Bílka naplno koncertní činnost. V roce 1949 se oba sbory opět spojily a Šumavan od té doby trvale funguje jako smíšený sbor.
Únor 1948 významně zasáhl do celkového života společnosti a ovlivnil zásadně i spolkovou činnost. Společenské poměry v rozvíjející se socialistické společnosti donutily Šumavan r. 1951 k vlastnímu rozpuštění a přechodu pod ZK ROH Šumavanu Klatovy, od r.1953 pod ZK ROH Kozak Klatovy, později Osvětovou besedu, aby v r. 1971 nakonec na dlouhá léta zakotvil při Stálé divadelní scéně Klatovy
1978 - 1999
V r. 1978 přebírá sbormistrovskou taktovku Drahomíra Hostýnková. Sborová činnost jí byla důvěrně známá, protože v Šumavanu působila jako členka i solistka již od r. 1946. Sbor pod jejím vedením výrazně omladil a bohatě rozvinul koncertní činnost. Vrcholem jeho činnosti a uznání kvalit sboru bylo postoupení na prestižní celostátní festival sborového umění v Jihlavě v r. 1990, kde v tvrdé konkurenci nejlepších českých sborů obdržel cenu za interpretaci písně Veselá kopa od Z. Lukáše. Uvolnění společenských poměrů po r. 1989 znamenalo i možnost zahraničních zájezdů Šumavanu do Rakouska, Itálie, Francie, Holandska Německa.
1999 - 2018
Ve druhé polovině r.1999 vedení Šumavanu převzala Drahomíra Lhotská a od počátku roku 2001 pak dlouholetý člen sboru Pavel Hřebec. Pod jeho vedením se zúčastnil Šumavan setkání západočeských sborů v Domažlicích a oslavil koncertem 140. výročí svého založení, na kterém provedl Mši D dur A. Dvořáka.
V r. 2002 se ujala sbormistrovské funkce Milada Bláhová, která měla bohaté zkušenosti s vedením pěveckých sborů ze svého předchozího působení v Praze. S jejím příchodem se řady Šumavanu opět rozrostly a výrazně omladily. M.Bláhová od počátku nasadila intenzivní tempo nácviku nových sborů, výrazně změnila výběr repertoáru a naučila Šumavan vnímat krásu sborové tvorby současných autorů. V r. 2006 se uskutečnilo dávné přání Šumavanu natočit své profilové CD.
A snad právě intenzivní nasazení sboru a následná únava a vyčerpanost způsobila to, že v čele sboru stanul na počátku r. 2009 nový sbormistr Jaroslav Pleticha. Navázal na práci předchozí sbormistryně, do sboru přivedl mnoho nových mladých tváří a zároveň se s drzostí svého mládí odvážil i nových pěveckých experimentů. Po 10 letech se však rozhodl věnovat se nadále pouze dětským sborům, které založil při ZUŠ Klatovy, kde se stal ředitelem.